Predikce zásob pomocí AI
6. Extrémy v datech: Další krok k robustní predikci
Proč řešit extrémy - outliers
V každém sortimentu se občas objeví jednorázový „výstřel“ – třeba když zákazník koupí stovky kusů do vlastní promo-akce nebo firma vykoupí celý kamion zboží. Tyto objemy jsou reálné, ale neopakovatelné a v běžném měsíci výrazně vyčnívají.
Jak na to bude reagovat model?
- Model se „přitáhne“ k extrému – začne nadměrně naskladňovat položku, která se jinak prodává v jednotkách.
- Model extrém ignoruje – naučí se, že špička je šum, a tím potlačí i jiné, opravdové sezónní špičky.
- Model sdílí vzory napříč sortimentem – jeden outlier tak může rozladit celé skupiny zboží.
- Velké absolutní chyby nafukují metriky (např. RMSE).
Graf ukazuje nalezené outlinery nad kompletním datasetem. Je jednoznačně vidět, že i přes vysoký limit na detekci outlinerů jich spousta existuje a jsou výrazně posunuté od průměru. Proto je nutné extrémy detekovat a rozhodnout, co s nimi. Klíčová otázka tedy zní – kde končí „opravdový“ prodej a začíná outlier?
Poznámka: V případě běžného nastavení detekce extrémů se již dostáváme na 1000 outlinerů.
Jak určiji outlinery?
Využívám kombinaci robustního středu (trim-mean), MAD-skóre a percentilového řezu. Prodej, který je současně nad x% percentilem a dál než k × MAD od středu, prohlásím za outlier a oříznu ho na „bezpečný strop“.
MAD-score: |x – median| / MAD
MAD = median absolute deviation
Možnosti nastavení:
- Bez prahu (no outliner cut) – ponecháme extrémy
- Střední (Medium outliner cut, k ≈ 3-4) – model je více stabilní, , ale riskujeme, že odstranime legitimní sezónní vrcholy.
- Vysoký (Top outliner cut, k ≈ 8-10) – nechá většinu dat, odfiltruje jen skutečné výjimky; v testech se ukázal jako nejbezpečnější kompromis.
Hledání kompromisu
Otázka outlinerů je hodně specifické téma. Podle metrik je jednoznačně nejlepší “střední ořez”. Na druhou stranu, toto nastavení ořízně tisíce špiček, může se dotknout i reálných hodnot a ve výsledku může být kontraproduktivní.
| Metrika | bez ořezu | střední ořez | vysoký ořez | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hodnota (ALL) | Hodnota (Item) | Hodnota (ALL) | Hodnota (Item) | Hodnota (ALL) | Hodnota (Item) | |
| WAPE | 30.2608 | 44.5829 | 28.8406 | 42.9816 | 28.7899 | 43.5887 |
| RMSE | 46.1427 | 22.3537 | 48.0208 | 21.3234 | 48.2553 | 21.7787 |
| R² | 0.9012 | 0.9141 | 0.8904 | |||
| MAPE | 60.0505 | 58.8268 | 56.4778 | |||
| ROBUST | 0.4948 | 62.2027 | 0.5001 | 61.8983 | 0.4874 | 62.6898 |
| STABLE | 0.365 | 0.3482 | 0.3718 | |||
Rozhodnutí:
Po vizuální kontrole jsem zvolil opatrný přístup – řezat jen nejvyšší výstřely. Model tak nepřijde o důležité sezónní signály a metriky sice o chlup ztratí, ale predikce zůstane věrnější reálnému chování zboží.
Raději jsem akceptoval o bod vyšší WAPE než riskovat, že „useknu“ polovinu vánoční poptávky.
Řídké kategorie
Vedle extrémů v obratu (outliners) se v datech objevuje i opačný problém: kategorie jen s několika položkami
Proč to škodí modelu?
Při tréninku deep-learningu každá kategorie dostává embedding vektor (vektor zobrazuje podobnost mezi kategoriemi). U skupiny jen s několika položkami se vektor učí z prakticky nulového vzorku:
- nenese smysluplný signál (síť se ho „nenaučí“)
- rozřeďuje kapacitu modelu – přidává parametry, které nic nepředpovídají
- zvyšuje riziko přetrénování na jediné položce
Řešení
- Sloučit všechny řídké segmenty do jedné značky, např. unknown
- Zachovat ostatní, dostatečně početné skupiny beze změny.
Embeddingy tak vznikají jen pro kategorie, které mají aspoň několik položek – model dostane méně vektorů, ale informačně bohatší. Navíc se sníží nárok na VRAM.
Další nastavení
Když už jsem měl data vyčištěná a obohacená o smysluplné features, čekala mě ještě druhá půlka práce — přesvědčit neuronku, aby se učila správným způsobem. V praxi to připomíná nastavování kávovaru: stejná zrna + stejná voda, ale drobné rozdíly v teplotě či tlaku udělají chuťový zázrak.
Moderní deep-learningový model má řádově více parametrů než klasické algoritmy a desítky hyperparametrů k ladění. Jejich finální nastavení vždy vychází z charakteru dat (sezónnost, promo, long-tail) a z toho, co chceme reálně získat (minimalizovat vyprodání, zmenšit zásoby, odhadnout nejistotu).
Několik základních parametrů:
- Loss funkce – co považujeme za chybu
Funkce, která měří rozdíl mezi odhadem modelu a realitou a říká síti, kam a jak velký krok má při tréninku příště udělat.
- Optimalizér – jak se model učí
Algoritmus, který na základě spočtené ztráty (loss) a jejích gradientů upravuje hodnoty neuronů, aby byla příští chyba menší.
- Learning rate – rychlost učení
Hodnota o kolik se váhy neuronů při každém kroku skutečně posunou.
- Size – kapacita modelu
Počet neuronů/vrstev určuje, kolik vzorců se model dokáže naučit.
Shrnutí - aktuální stav
V tomto kroku jsem uzavřel přípravnou fázi a model poprvé otestoval na scénáři 2
- 33 měsíců historických dat pro trénink
- 3 měsíce dat pro validaci, které nebyly v tréninku
- Položky pouze s kompletní historií (36 měsíců)
- Rozšíření features (feature engineering)
- Omezení extrémů
| Metrika | Hodnota (ALL) | Hodnota (Item) |
|---|---|---|
| WAPE | 28.4178 | 42.0787 |
| RMSE | 46.3156 | 21.1877 |
| R² | 0.9004 | |
| MAPE | 52.4587 | |
| ROBUST | 0.4986 | 59.7858 |
| STABLE | 0.3677 |
Výsledky potvrzují, že kombinace rozšířených features a kontroly extrémů přináší první reálně použitelné výsledky – predikce jsou stabilnější, a především lépe zachycují trend i absolutní úroveň poptávky.
Při vizuální kontrole se však ukázalo, že i po všech těchto úpravách přetrvávají tři specifické typy položek, na kterých model stále tápe:
| Typ položky | Projevy | Proč je to problém |
|---|---|---|
| Sezónní prodeje | 10 měsíců nulový prodej, pak se prodá hodně | Model tlumí špičku jako šum |
| Nulové predikce | Nepravidelné prodeje, časté nuly | Predikce sklouzává k nule |
| Slevové akce | Promo zvedá prodej pouze o jednotky % | Slevové akce se řádně v predikci neprojeví |
Graf prezentuje typickou prezentaci sezónního zboží. Model není schopen plně simulovat tuto sezónnost bez další pomoci.
U několika typů položek, nejčastěji se jednalo o položky s nízkým obratem a hodně nulami, model neustále predikoval nuly.
Tento graf zobrazuje špatnou reakci na slevové akce. Měsíce 34 a 35 byli označeny jako slevová akce (stejně jako v předchozích letech). Model na tyto slevy reagoval velmi vlažně.
